Klučov - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie

Vážení spoluobčané současní a budoucí,   

Pojďme a na přelomu tisíciletí pohlédněme společně do obce, jejíž dávná minulost sahá do roku 1351  našeho letopočtu. K tomuto datu uvádějí oficiální statistiky první písemnou zprávu o  obci Klučov.
Za posledních 100 let zasáhlo do života Klučova mnoho událostí. Prožili jsme dvě světové války, bouřlivou vědecko - technickou revoluci, čtyřicet let budování socialismu a opětovný návrat k demokratickému způsobu života a soukromému vlastnictví po takzvané "sametové revoluci" v roce 1989.  Klučov je z velké části jiný než v roce 1900. Vyměnila se celá generace lidí, rozrostla se výstavba, změnil se způsob života na vesnici, podstatný rozvoj se odehrál v technické a občanské vybavenosti obce.
Lidé se občas zamyslí nad uplynulými léty, průběhem svého života a bilancují vše, co jim život přinesl či vzal. Stojí zamyslet se nad uplynulým stoletím, jak je prožila obec Klučov a  zdokumentovat dvacáté století a přelom do třetího tisíciletí pro budoucí generace. Z mnoha událostí a činností života klučovských občanů a obce samé se nedochovala autentická fotodokumentace, ale i bez ní každý ví, že život našich předků určitě marný nebyl, neboť velká většina z nich zanechala mnoho ze  svého "Já" dalším pokolením. Zcela přirozeně převezme štafetu života do svých rukou zakrátko další nová generace. Dnes jsou to ještě děti, ale určitě se nebudou muset stydět za to, s jakou péčí se jejich otcové a mámy starali o  jejich domov a rodný kraj.
Lidské bytí lze vyjádřit různými lidovými moudrostmi. Jedna z  nich říká: "Co bylo, viděli jsme; co je, to vidíme; a co bude - že nás nebude."
 

Jiří Chmelka starosta obce Klučov

 

 Pohled na obec z Klučovské hory

 Pohled na obec z Klučovské hory 

Z historie obce 

Obec Klučov má hluboké historické kořeny. První písemné zprávy o obci, zejména o majetcích zemanů, jsou datovány rokem 1348. Oficiální statistiky uvádějí první písemnou zprávu o Klučově v roce 1351. Majetek třebíčského kláštera se v Klučově připomíná až v roce 1406.  Historie osídlení je ale jistě ještě starší. Středověkými obyvateli této oblasti byli pravděpodobně zemané a chalupníci, kteří hospodařili na těžko získané půdě. Od toho také asi pochází název obce - klučiti.
Klučov býval spojen s  Lipníkem, domy bývaly dřevěné. U silnice z Třebíče do Myslibořic stávala hospoda, myslivna a několik chalup. V druhé polovině 19. století byla v  Klučově zřízena škola. V ro¬ce 1840 žilo v Klučově ve 27 domech 374 obyvatel, v  roce 1870 je uváděno 276 obyvatel ve 33 domech. K roku 1900 je uváděno 374  obyvatel, což je téměř trojnásobek dnešního počtu bydlících obyvatel (127).
Struktura zástavby obce napovídá, že toto území bylo osídleno, odlesněno a  využíváno k  zemědělské a lesnické výrobě už ve středověku. Jeho kulturní podobu spoluurčuje existence komplexu lesů na kopcích kolem Klučovské hory a nad Ostašovem a  zbytky pro toto území charakteristických balvanitých ostrůvků.

Zvonička pod lípou na návsi 

Zvonička pod lípou na návsi

 

Charakteristika území obce

Obec Klučov leží ve středu okresu Třebíč na zvýšeném okraji ploché, mírně zvlněné kotliny v převážně lesnicky a zemědělsky využívané krajině s velkým množstvím rybníků ve sníženinách a s velkým podílem souvislých lesních ploch na vrcholech kopců. Klučov je od okresního města Třebíč vzdálen 8 kilometrů jihovýchodním směrem.
 Území obce je vymezeno administrativní hranicí katastrálním územím. Obvod hranic katastru je dle mapových podkladů asi 14514 metrů, jeho rozloha 729  hektarů. Svými hranicemi sousedí Klučov s obcemi Kožichovice, Slavíčky, Dolní Vilémovice, Lipník, Ostašov, Petrůvky a Střítež. Zastavěná část území obce je situována na úpatí Klučovské hory v údolí Střížovského potoka v  nadmořské výšce 537 m n.m. Klučovská hora, které dominuje stejnojmenný televizní vysílač Českých radiokomunkací, má nadmořskou výšku 595 m n.m. Katastr Klučova leží v  mírně vlhkém pahorkatinovém území s mírnou zimou. Průměrné roční teploty dosahují 6-7 stupňů Celsia, srážky od 550 do 600 milimetrů. Stav životního prostředí je odborníky hodnocen jako kvalitní. Kvalita ovzduší je urbanistickou studií zpracovanou v roce 1999 hodnocena vzhledem k celé situaci v České republice dokonce jako nadprůměrná. Většina obyvatel obce Klučov pracuje v  zemědělství, část obyvatel dojíždí za zaměstnáním do okresního města Třebíč.
 

Nová zástavba rodinných domků v lokalitě Kostelíček

Nová zástavba rodinných domků v lokalitě Kostelíček  

Charakter zástavby

Z urbanistického hlediska se obec Klučov řadí do kategorie lánová ves s okrouhlou návsí a  se záhumenicovou plužinou. Zástavba obce má charakter převážně venkovského bydlení, to znamená obytné objekty se samozásobitelskými hospodářstvími a  vlastními zahradami. Do ústředního prostoru obce na náves jsou orientovány původní statky. Na návsi je taktéž požární nádrž a krásné vzrostlé stromy, které tvoří přirozenou a výraznou dominantu tohoto prostoru. Okraj starší části obce je obklopen zahradami se zatravněnými sady a vysokokmeny ovocných stromů. V  místních částech obce Dolní Bálov a Horní Bálov se nacházejí dvě zahrádkářské kolonie. Novodobou dominantu Klučova tvoří nová zástavba rodinných domků, která se začala v roce 1998 rozvíjet nad údolím na jižním svahu v trati Kostelíček.

Klučovem procházejí 3 státní silnice III. třídy: III/36063 Střítež - Lipník - Myslibořice, III/35118 Vladislav - Pozďátky - Klučov, III/4013 Dolní Vilémovice - Klučov.

Místní pojmenování jednotlivých částí obce a  katastru

Náves, Horní Bálov, Dolní Bálov, Lhota, Kostelíček; mimo zastavěnou část obce jsou nejfrekvento-vanějšími lokalitami v  katastru Klučova například: Komorec, Klučovská hora, Klučovský kopeček, Bouček, V  rohovčí, Roda, Záhoří, Na Kostelíčku, Pod Ovčárkou.


Historicky hodnotné objekty

V obci nejsou žádné památkově chráněné objekty, ale dochovaly se některé stavebně - historicky hodnotné objekty na návsi. Například stavení s číslem popisným 17 s kuchyní zaklenutou českou plackou a  objekt statku na návsi, které dokládají svým uspořádáním původní typ obytných a  hospodářských budov. Většinou však jsou původní objekty přestavěné.
Dědictvím historie jsou také čtyři křížky. Jeden z nich je umístěn na rozcestí silnic přímo v obci, druhý se nachází severně nad obcí na polní cestě, třetí je situován při vjezdu do Klučova po silnici od Vladislavi a  čtvrtý je umístěn u cesty z Klučova do Dolních Vilémovic.
V prostoru před prodejnou smíšeného zboží v  obklopení čtyř vzrostlých stromů a růžových keřů se nachází památník obětem 1. a  2.  světové války. Na pomníku je nápis: "Z KORUNY UTRPENÍ VZKVETLA NÁM LÍPA SVOBODY". Pod nápisem jsou uvedena jména a umístěny fotografie klučovských občanů, kteří položili svůj život ve světových válkách:
Houdek Jos., Králík Fr., Králík Jos., Veselý Lud., Veselý Jin., Veselý Stan., Jaša Lud., Sobotka Jar., Bouček Zden., Bruner Felix, Fruhauf Adolf.

  Památník obětem nacistického režimu

  Památník obětem nacistického režimu

  Obětem nacistického režimu: Vrbka Emil 1895 - 1944, Karšulín Josef 1904 - 1942, Tretera Karel 1901 - 1945, Dvořák Matěj 1891 - 1945

 

Významné krajinné prvky

Významnými krajinnými prvky z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou na území Klučova lesy, rybníky a údolní nivy.
Lesy: Horní les, Hardeky, Pod Ovčárnou, Klučovská hora, Křivolačka, Na kostelíčku, Záhoří.
Rybníky: Machák, Nadýmák, Matouš, Horák.

Údolní nivy: niva Rouchovanky, Střížovského potoka, Zátoky, nivy drobných přítoků Markovky.
Lesy, rybníky a údolní nivy utvářejí typický vzhled zdejší krajiny a svým charakterem přispívají k ekologické stabilitě.
Chráněné přírodní útvary

Koniklec luční na Klučovkém kopci

Koniklec luční na Klučovkém kopci Území Klučova je poměrně bohaté na zajímavá a cenná místa přírodního prostředí. Jihozápadně od zastavěné části obce se na soukromém pozemku nachází chráněný přírodní útvar "Klučovský kopec" s výměrou 0,6 hektaru. Jako chráněný přírodní útvar byla tato lokalita vyhlášena v roce 1982.  Jedná se o lokalitu, kde roste koniklec luční. Klučovský kopec je nejzápadnějším místem jeho výskytu na Moravě.

Struktura půdního fondu

Katastrální území Klučova má celkovou katastrální rozlohu 729 hektarů, největší výměru 368  hektarů má orná půda. Ve srovnání s jinými katastry obcí má značně výrazný podíl lesní půda. V katastrálním území Klučova zaujímají lesy 245 hektarů, což je 33,6 % celkové rozlohy.

Katastrální výměra celkem:

  • orná půda: zahrady: louky: pastviny:

Obyvatelstvo a jeho struktura
(stav ke  dni 31.3.2000)

  • Počet obyvatel s trvale hlášeným pobytem: 120 
    • z  toho: mužů: 63
    • žen: 57
    • do 15 let: 13
    • od 15 do 18  let: 4
    • od 18 do 60 let: 77
    • nad 60 let: 26

Průměrný věk obyvatel : 

  • 41,38 roků
    • nejstarší občan: Josef Šula (*15.9.1903), Klučov č.p. 19 
    • nejmladší občan: Veronika Boudná (*4.2.1998), Klučov č.p. 14

Kromě obyvatel hlášených v obci k  trvalému pobytu, žije v Klučově dlouhodobě 7 občanů, hlášených k přechodnému pobytu.

Celkový počet obyvatel bydlících v Klučově:

  • 127 (včetně dlouhodobého přechodného pobytu)
  • z toho: mužů: 66
  • žen: 61

Nejstarší rody v  Klučově: Dvořák, Hlouch, Hoch, Houdek, Králík, Novák, Pavlík, Skoumal, Sobotka, Tretera, Veselý, Vrbka.

Vývoj počtu obyvatel

Dle dochovalých statistik o sčítání lidu se počet obyvatel v Klučově vyvíjel takto:

  • rok 1840: 374 obyvatel
  • rok 1870: 276 obyvatel
  • rok 1900: 374 obyvatel
  • rok 1910: 299 obyvatel
  • rok 1930: 248 obyvatel
  • rok 1950: 201 obyvatel
  • rok 1961: 186 obyvatel
  • rok 1970: 174 obyvatel
  • rok 1980: 150 obyvatel
  • rok 1991: 122 obyvatel
  • rok 1994: 118 obyvatel
  • rok 2000: 127 obyvatel 

V průběhu 20. století se počet obyvatel v obci postupně snižoval. Nejvíce obyvatel měl Klučov pravděpodobně v roce 1900 - celkem 374  trvale žijících obyvatel.
Domovní a bytový fond, bydlení a bytová zástavba.
Dle dostupných statistických údajů se počet domů v Klučově pohyboval v jednotlivých obdobích následovně:

  • rok 1840 - 27 domů
  • rok 1870 - 33  domů
  • rok 1930 - 40 domů celkem obydlených i neobydlených
  • rok 1950 - 46  domů celkem obydlených i neobydlených
  • rok 1970 - 41 trvale obydlených domů
  • rok 1980 - 43 trvale obydlených domů
  • rok 1991 - 36 trvale obydlených domů
  • rok 2000 - 40 trvale obydlených domů

V letech 1970, 1980  a 1991 statistický úřad nesledoval neobydlené domy.

Občanská a technická vybavenost v  obci

Vybavování obce základní technickou infrastrukturou bylo započato v roce 1961, kdy byla zahájena výstavba kanalizační sítě. Následovala výstavba čistírny odpadních vod a  kulturního domu. V roce 1998 byla celá obec plynofikována a v roce 1999 byla dokončena výstavba veřejného vodovodu s vodojemem. Tato základní a podmiňující infrastrukturní vybavenost je základem dalšího úspěšného rozvoje obce.

V roce 2000  slouží místním občanům a celé obci následující technické a občanské vybavení:

  • kanalizační síť v délce 1267 m (provozuje VAS a.s. Třebíč),
  • čistírna odpadních vod KSB-BC-40 (provozuje VAS a.s. Třebíč),
  • rozvod zemního plynu (přivaděč z obce Lipník),
  • veřejný vodovod s vodojemem 2 x 30 m3 (napojení na skupinový vodovod Vranov - Moravské  Budějovice - Třebíč, větev Petrůvky, celková délka rozvodů je 2182 metrů,
  • veřejné výbojkové osvětlení, místní rozhlas, rozvodná síť elektrické energie (sloupová),
  • účastnická telefonní síť, veřejná kabinová telefonní stanice, veřejná bytová telefonní stanice (VTS),
  • hasičská zbrojnice, požární nádrž,
  • 3 silnice III. třídy, autobusová zastávka s čekárnou pro cestující, asfaltové místní komunikace,
  • chodníky kolem silnic (částečně), zpevněné parkovací plochy, upravená veřejná prostranství,
  • obecní úřad,
  • soukromá prodejna smíšeného zboží (provozuje p. Magda Ševčíková - Klučov č.p.21),
  • kulturní dům (sál 199 míst, jeviště, galerie, výčep, tzv. peklo, kuchyně, spolková místnost 30 míst, šatny, sociální a technické zázemí, kancelář obecního úřadu, hasičská zbrojnice),
  • pohostinství 30 míst u  stolu (umístěno v kulturním domě, sezónní provoz),
  • místní lidová knihovna (v kulturním domě),
  • sklad prostředků civilní ochrany (v kulturním domě),
  • shromaždiště železného šrotu, kontejnery na separaci vybraných druhů odpadů,
  • 2 zahrádkářské kolonie (Horní Bálov, Dolní Bálov), obecní sady,
  • cyklistická trasa Třebíč - Lipník po silnici III.třídy č.36063,
  • zvonička.

Vodojem na Klučovské hoře 

Vodojem na Klučovské hoře

Společenský život v obci - svátky a  tradice


V Klučově je na přelomu druhého a  třetího tisíciletí dodržováno několik historických a novodobějších tradic a  svátků, vítání občánků do života (společně s obcí Lipník), Den matek, plesy, taneční zábavy, pálení čarodějnic, velikonoční chození s řehtačkami a  pomlázkou, stavění máje, pouť, poslední leč, Mikuláš, čas adventu, den otevřených dveří Sboru dobrovolných hasičů Klučov, společné setkání občanů při pečení selete (pořádají hasiči).
Kronika obce

Obecní kronika

Obecní kronika

Symboly obce

Obec Klučov nemá v roce 2000  žádný státem uznávaný heraldický symbol - znak či prapor. V dob minulých se dochoval v  jednom vyhotovení znak Klučova s nápisem OBEC KLUČOV. Znak heraldického typu o  velikosti 80 x 65 cm je vyhotoven na plechovém podkladě. Byl objeven v  roce 1999  při rekonstrukci domu č.p. 38 byl zazděn v bývalé domácí pekárně.
V  roce 2000 užívá obec kulaté obecní razítko se symbolem lva uprostřed.

Obecní znak objevený v roce 1999

Obecní znak objevený v roce 1999 

      

 Obecní úřední razítko

 

Obecní úřední razítko